Znečištění studniční vody

Znečištění studniční vody

Studny mohou sloužit jako levný zdroj pitné vody. U mělkých studen je však třeba počítat s poměrně velkým rizikem kontaminace vody, protože do nich snadno pronikají různé nečistoty a chemické látky z povrchových vrstev. Obzvláště to platí o kopaných studnách, ve kterých se kvalitnější spodní voda mísí s povrchovou vodou.

Kvalitu studniční vody je možné zvýšit pečlivým obložením studny, utěsněním spár mezi betonovými skružemi, obsypáním skruží říčním kamenivem, umístěním vrstvy štěrku na dno studny a utěsněním poklopu studny. Rovněž se vyplatí odstranit možné zdroje znečištění, jako jsou septiky, výběhy pro hospodářská zvířata nebo hromady kompostu. Studnu se po jejím vybudování doporučuje vyčistit 1% chlorovým roztokem. Stejná procedura by se pak měla opakovat přibližně každého půl roku.

Většina bakterií, virů, parazitů a hub, které stojí za znečištěním studniční vody, pochází z lidských a zvířecích výkalů. Mezi nejčastější kontaminanty bakteriálního původu patří Escherichia coli, shigella nebo salmonela. Z virových kontaminantů můžeme jmenovat např. norovirus, enterovirus, rotavirus a hepatitidu typu A a E. Mezi parazity, kteří mají na svědomí kontaminaci studniční vody, se řadí např. lamblie střevní, mikrosporidie nebo cyclospora.

Povrchové vody jsou rovněž velmi náchylné ke znečištění chemickými látkami. Zvláště pro děti mohou představovat velké riziko dusičnany obsažené v hnojivech a splašcích. Mezi další původce chemické kontaminace patří pesticidy, těkavé organické látky z benzínu, chemických čističů, palivového aditiva MTBE a další umělé i přírodní látky.

Zdroji znečištění mohou být také některé minerály. Může se jednat o olovo uvolňované z mosazných doplňků či starých olověných trubek nebo šestimocný chróm pocházející z galvanického pokovování. Může však dojít také ke kontaminaci přirozeně se vyskytujícím arsenem, uranem nebo radonem, které se vyznačují rakovinotvornými účinky. Malé koncentrace fluoru sice pomáhá předcházet zubnímu kazu, ve větších dávkách však naopak bývá příčinou zubní fluorózy.

Ve studniční vodě se vyskytuje řada dalších látek, které mohou ve větších koncentracích způsobovat problémy. Vápník a hořčík mohou být příčinou tzv. tvrdé vody, která může vést k ucpání trubek a zničení ohřívačů vody. Železo a mangan zase mohou zapříčinit vznik tmavých skvrn, které se objevují na vodovodním potrubí a případně také na oblečení. Rovněž mohou podporovat vznik slizkých bakteriálních kolonií, které ucpávají potrubí. Obecně platí, že ve studniční vodě je rozpuštěno více minerálů než v běžné vodě a že tedy může být zapotřebí určitých úprav, které povedou k jejímu změkčení.

© 2019 Čistění studny / čištění studní - Dále také desinfekce, kopání, vrtání a stavba.